Odložím si tady svoje strachy

Bojím se. Strašně se bojím věcí, kterých není normální se bát. Bojím se, že kdybych někomu řekla, čeho všeho se bojím, jen se mi vysměje. Nemám přece proč. Mám strach sama ze sebe. Strach, že jsem se rozhodla a že jsem se nerozhodla. Jenom se bojím a strachem jsem úplně ochromená. Bojím se, a tak zrovna nečekám, jestli Nezmaři zahrajou Písek, ale až začne tradiční večerní televizní program pro celou rodinu. Bojím se, že se Lenka s Kačkou neusmíří a nic už nebude jako dřív, a že se usmíří, ale nic už nebude jako dřív. Pořád ještě se bojím, že se jednou ráno probudím a zjistím, že to všechno byl jenom jeden krásný sen. (Takový klišé a taková pravda). Bojím se, protože už nemám sílu. Jsem jenom zamotaný klubíčko strachů, kterých se bojím ze všeho nejvíc.