I.
Tak tedy jela. Bára Poláková k tomu zpívala "jsem kráva" a bylo to
to jediné, co v tu chvíli byla pravda. Dívala se na cestu, stromy se
zelenaly nejvíc z celého roku a jí bylo na nic.
Tak tedy jela. Jen ona, kytara položená na zadní sedačce a v kufru nákup pro celou rodinu na celý víkend. Jely.
Známou
cestou, kterou by mohla projet poslepu. Do téhle esíčkovité zatáčky
podřadit a pak tam zpátky kopnout čtyřku, ať to sviští.
Podívat se
doprava, jak nad městem vzdáleným vzdušnou čarou 6 kilometrů zapadá
slunce, ucítit známé píchnutí někde u srdce a jet dál.
(vrcholné jaro)
II.
Mám dojem, že žiji život stejně jako běhám. Amatérsky.
Zapomínám
pravidelně dýchat, tak mě za chvíli začne píchat v boku. Neumím běhat z
kopce a když doběhnu na kopec, čekám nahoře na plíce, které mají
zpoždění. Paralelní kompoziční postup.
Jenže co když to tak je. Zapomínám žít stejně jako běhat, když jsem přes zimu zalezlá v teple a netuším, kde mám botasky, a musím se to znova a znova učit. Jako když pak na jaře poprvé vyběhnu, zalapám po dechu a budu proklínat svou kondici. A do podzimu to třeba zase vytáhnu na osm kilometrů (vzpomínáte, jak jsem psala, že chci uběhnout víc než pět? Fakt jsem zvládla osm. Podle mě je to největší úspěch tohohle roku. Mnohem větší než ten dvoupísmenkový titul, který teď mohu používat a nepoužívám). A opravdu. Tak, jak běhám a běhám, až uběhnu pro mě neuvěřitelné číslo, tak žiju a žiju, až se mi i můj vlastní život zdá neuvěřitelný.
(jaro neznámo jaké a dnešní komentář)
III.
Ne každý den začíná obligátním dobrým ránem. Včerejšek třeba
začal mými slovy: "Máme čtvrtek, čtrnáctého července, výročí pádu Bastily."
Nebo dnešek. Taky moje slova: "Zase Francie...?" Další z rán do řady těch, na které jen
tak nezapomenu.
(netřeba datovat)
IV.
A mezitím (už nevím čím) si odskočím podepisovat sliby, o kterých netuším, zda jsem schopná je splnit a vyplňovat dotazníky, do kterých nevím, co vyplnit.
Proč jste se rozhodli pro naši fakultu?
a...
b...
c...
d...
Jiné: Protože narozdíl od mého předchozího akademického působiště tady máte v kabinkách na záchodech háčky.
Zaškrtla jsem prestiž univerzity a do jiného napsala nabízený obor. Vlastně je to pravda, ale stejně si nejsem ničím jistá. Pochybuju.
(babí léto)
Žádné komentáře:
Okomentovat