Zase po roce poslouchám Tata Bojs. Jsem zpomalená na jejich vlnu, občas mám pocit, že něžiji tak úplně ve své režii, a taky, že kdyby život měl smysl jasnější i já bych byl(a) trochu šťastnější, někdy se jen ztratím v překladu a vůbec, pusťte si je sami!
Teepee už jsem jednou zmiňovala a mileráda to udělám znovu. Jejich album Albatross je skvělé. Já taky wanna fly like an albatross to the sky a if you want, I will show you all the paintings in my heart a thinking about the future and what we gonna be.
Do třetice Traband. Vlastně netuším, co je tahle hudba zač, nechce se mi ji zařadit k nějakému žánru, ale náhodně jsem na ni narazila a převelice si oblíbila zejména pár písní. Úplně první každé jaro z velké dáli vlaštovky k nám přilétaly, pak sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích a nakonec bolestí jednoho je druhého štěstí, co nelze vyslovit, to voní po neřesti a čas je šarlatán a věci sotva mění.
3x3=9 (tohle nemá vůbec žádný (skrytý) smysl)
A co takhle na jaře poslouchají mí čtenáři (i ti náhodní)?
Žádné komentáře:
Okomentovat