Co poslouchám poslední dobou

Už strašně dlouho jsem nenapsala žádný hudební článek. A už strašně dlouho chci napsat článek, ve kterém shrnu, co poslouchám poslední dobou. Takže jistě chápete, že ta poslední doba se trochu prodloužila.

Kláru Vytiskovou si pamatuju jako trochu divnou, ztřeštěnou zpěvačku nějaký kapely. Až loni na jaře koukám, že vydala singl Home. Pecka. Našla jsem ještě Survival, Country Girl a čekala na to album, které prý vydává. Dostala jsem ho k Vánocům a je skvělé, svěží, hravé a přitom vážné a nostalgické. Má prostě všechno, co mít má.

Schválně sem dávám odkaz na Krávu a ne Nafrněnou, protože té je všude pořád ještě plno (a navíc máme krátce po Valentýnu...). Jenže album, na kterém si už dva měsíce ujíždím, nesložila žádná kráva, a už vůbec se o Báře Polákové nedá říct, že by byla nafrněná. Naopak, to album je vlastně strašně pokorné, skromné a milé. Obsahuje sice i tyhle dva hity, proti kterým vůbec nic nemám, naopak mě na jejich základě začala celá deska zajímat, ale rozhodne není stejné jako ony. Celkově je to album hlubší, melancholičtější, klidnější.

 

Že mám Lenny ráda už víte. Tuhle její novou písničku jsem slyšela ještě než k ní vyšel oficiální klip v trochu jiné aranži. Těžko říct, která je lepší. Tahle je na mě možná vzhledem k textu přespříliš veselá. Na druhou stranu mi právě touhle veselostí pomohla, když jsem cítila, že stojím at the corner out of his heart.

                              

                                                    

Na Emmu Smetanu jako zpěvačku bychom se měli dívat bez předsudků. Vidět ji jako krásnou ženu, která dozrála k tomu, že vydává album, začíná s čistým štítem, a ne jako moderátorku podzřelého zpravodajství, kterou by se svým vzděláním vůbec nemusela dělat.
Waiting je skvělá! Klip je skvělý! Těším se na album!

Malý princ, Vypsaná fixa a dětský sbor. Nejlepší kombinace. Děti napsaly texty písní o těch, které Malý princ potkal, Márdi napsal hudbu, společně je nazpívali a vzniklo úplně kouzelné album.

Objevila jsem electroswing, objevila jsem Mydy Rabycad. Co dodat víc?

 

A ještě jednou trochu Lenny. Upřímně tyhle nové Kryštofy moc nemusím. Poté, co jsem je po letech vzala na milost a zamilovala si třeba Svědomí, Rubikon a Střepy, přišli se Srdcebeatem a tomu já už nějak nerozumím. Až na dvě výjimky. Ty a já, kterou známe všichni, protože se prostě hraje všude. A Přiznání, duet právě s Lenny, kde vlastně poprvé zpívá česky. A není to jen tím jejím chraplákem, který tu písničku nádherně podbarvuje. Je to smyslem toho textu, rytmem, melodií, saxofony. Vším dohromady.

Tenhle článek je takový výběr toho nejlepšího, nejzajímavějšího, nejnovějšího. O dalších mých hudebních oblíbencích zase někdy příště.

Smutek

Je mi smutno jako už dlouho ne. Vlastně mám dojem, že jsem smutná pořád, jenom si toho v kolotoči všedních dnů nestíhám všímat. Je toho moc, kolem mě samí strašáci. Číhají na mě z minulosti, i té docela daleké a přicházejí z budoucnosti. Přitom hluboká prázdnota, kterou nezaplní ani nic z toho, co mám  ráda. Ráno se probouzím a cítím úzkost, strach, že to nezvládnu. Pak se uklidňuju, že víc už proto udělat nemůžu. Večer se choulím do klubíčka, ani nevnímám, že mi po tvářích tečou slzy. První, druhá. Oči vyschly. Po pokoji leží rozházená spousta věcí, ale proč bych je měla uklízet, když se odpoledne zase musím sbalit a odjet? Jeden domov nestačí. Připadám si jak kočovník, všechno co potřebuju sbalím do jedné tašky a pendluju z místa na místo. Ve čtvrtek mám radost, že se zase vracím do toho opravdového domova, ale je to jen chvilková euforie, protože na ten druhý život se nedá jen tak zapomenout. Nemůžu udělat střih. Klapka, kamera, Život po stopadesáté třetí, akce a jedem. Nejde to, protože u zdi starý katedrály spí tví strážní andělé, co tě ale nezachrání, jsou to z pekla poslové. Snažím se tomu všemu dát řád, ale copak to jde? Jako bych odkládala život na potom. Jiné vnímání času. Jsem tam, kde jsem chtěla být, ale nevím, jestli jsem to ještě já. Přijdu si jako cizí člověk, jako by za mě jednal někdo jinej uvnitř a já přitom jeho jednání pozorovala a věděla, že už to nepůjde vrátit. Lepší už to nebude a bude líp.

Asi milace

Asi tě miluju.

Asi miluju.

Asimiluju.

Asi?